Uzdečka je jedním z hlavních komunikačních prostředků mezi koněm a jezdcem. Správné nauzdění a zvolení správného typu a tvaru udidla je velice důležité pro správné ovládání koně při jízdě. Základní části ze kterých se skládá uzdečka jsou: nátylník, čelenka, lícnice, nánosník, udidlo a otěže.
Na uzdečce rozlišujeme několik druhů nánosníků, každý nánosník vyvíjí jiný tlak na nosní kost.
Anglický nánosník - Je nejjednodušším a nejpoužívanějším nánosníkem, který při správném zapnutí koni nepřekáží a umožňuje volný pohyb udidla.
Švédský nánosník - podobný anglickému, avšak bez podepínacího řemínku. Švédský nánosník je širší, dá se lépe přitáhnout charakteristické je jeho zapínání přes 2 kovové očka. Bývá měkce podložen a to i ze spodní strany, kde se zapíná. Dříve se používal většinou u drezurních uzd, nyní pro stále větší oblibu je i na většině lepších uzdeček.
Hannoverský nánosník - jde o jemný nánosník, způsob zapínání je pod udidlem, tento nánosník tak netlačí na nosní kost, ale při přílišném utažení může svírat nozdry. Přidržuje udidlo v hubě a znemožňuje otevíraní huby. Dříve byl tento nánosník charakteristický pro mladé koně.
Mexický nánosník - oproti hannoverskému nánosníku má tu přednost, že nikdy nesvírá nozdry a neovlivňuje dýchání. Je praktický při napravování zkaženého koně, který otevírá hubu a nepřežvykuje, má ztuhlý krk nebo posunuje spodní čelist do stran.